Nejen po stopách ledovce na polskou stranu Krkonoš

15.07.2023 10:05:50 | Autor: Anna Vašková, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Krkonoše

Ledovec, muzeum Gerharta Hauptmanna, horská městečka i vodopád. To a mnoho dalšího nabízí polská strana turisticky oblíbených Krkonoš.

„Polská strana Krkonoš stojí určitě za prozkoumání. Jak kvůli svým krásám horské přírody, tak také v podhůří díky sklářské tradici v huti Julia a kulturnímu dědictví na polské straně hranice. Nedá se opomenout skvělá kuchyně, kterou nabízí tamní restaurace a hotely," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

V obci Jagniątkow, která je v této době součástí města Jelení Hora, najdeme vilu Łąkowy Kamień, kde bydlel a tvořil Gerhart Hauptmann, významný německý prozaik a dramatik a nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1912. Odtud se turisté údolím řeky Sopot mohou dostat k lokalitě Bażynowe Skały, pokračovat lesem údolím Czarny Kocioł Jagniątkowski až na dno známých Sněžných jam, které jsou impozantním divem krkonošské přírody. Přísně chráněná geologická a botanická lokalita je přístupná turistům z Cesty česko-polského přátelství. Malá a Velká jáma jsou ledovcové kary s rozpukanými žulovými stěnami, vysokými cca 200 metrů. Dno s ledovcovými jezírky, zvanými Kochelské rybníčky, je ve výšce 1273 m n. m.

Z tohoto místa lze vyšplhat na horu Szrenica, k boudě Hala Szrenicka a vodopádu Kamieńczyk, jehož šumění je slyšet již zdaleka. Hora leží v hlavním hřebeni Krkonoš a tyčí se nad Szklarakou Porebou. Na jejím vrcholu stojí horská chata a o několik metrů níže se nachází horní stanice lanovky. Vodopád je se svými 27 metry nejvyšším vodopádem na polské straně Krkonoš. Padá trojitou kaskádou až do třiceti metrů hlubokého kaňonu, kde vytváří malé jezírko. Do strže vede stezka tvořena kovovými schody a plošinami. Nad vodopádem se nachází horská chata Kamienczyk.

Piechowice leží v nadmořské výšce 350-480 m n. m. na soutoku řek Malá Kamienna a Kamienna v západní části Jelenohorské kotliny. Město má proslulou Huť křišťálu Julia. Stávající brusírny skla mají tradici sahající až do 14. stol. V té době v Tiché dolině existovala sklářská huť považovaná za první v Krkonoších. Nedaleko Piechowic leží vesnice Michalowicea Górzyniec s výjimečným turistickým a rekreačním charakterem.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Liberecký kraj opět láká k oblasti Máchova jezera
Okolo Velkého a Malého Bezdězu přes Radechov zpět do Bělé
Lausitzer Seenland potěší cyklisty i inline bruslaře
Výlet do polského pohraničí láká na malebné vodopády
Cyklovýlet provede údolím Jizery i skalními městy
Lomnický severní okruh ukáže středisko odporu českých bratří
Vojenský prostor Ralsko: krásná příroda i ekologická katastrofa
Nejoblíbenější cíl turistů v kraji? Liberecká zoo, iQlandia a DinoPark
Jizerkami na kole s dětmi: nenaplněná láska i smrt pod koly vlaku
Máchův kraj hostil Kluky z Prahy. Navštívili Muzeum Čtyřlístku i Ralsko
Minutka z kola v televizi ukáže, jak se má chovat správný cyklista
Cyklistický okruh Famberka: výhledy na Kozákov, Bezděz i Bukovec
Návštěvníci se po covidové pauze vrátili do Krkonoš
Horská střediska zahajují v květnu letní sezonu
Putování za Krakonošovým pokladem bude probíhat v Rokytnici
Jaro pomalu přichází i do Krkonoš a láká k výletům
Hornictví v Krkonoších: měsíční krajina i Jan Šverma
Jaro v Českém ráji provede krajinou kouzel a magických příběhů
Jizerské hory se po zimě probouzejí a zvou do skal i k potokům
Poláci se po covidu do kraje vrací pomalu. Nalákají je billboardy i rádio
Liberecký kraj láká firmy a organizace: podporuje kongresovou turistiku
Velikonoce na hradech a zámcích: vajíčka, perníčky a Clam-Gallasové
Jarní Lužické hory vybízí k procházkám, výletům i pití piva
Hrady a zámky zahajují 1. dubna návštěvnickou sezonu
Liberecký kraj opět zabodoval v anketě Kraj mého srdce
Jaro v kraji: Parchanti na Bezdězu, koupel v pivu i lamy na ranči
Doksy bývaly oblíbené lázně. Po válce jejich sláva pohasla
Technické památky Libereckého kraje: železnice, pivovar i univerzita
Kulatiny letos v kraji slaví sportovci, rozhledny, radnice i hospoda
Liberecký kraj vévodí sociálním sítím. Je hvězdou mezi influencery
Z Brazílie do Jizerských hor. Koupí kávy pomůžete ochraně přírody
Rok kulatých výročí. V kraji slaví muzea, galerie, sklářské firmy i Ještěd
Kam o jarních prázdninách? Na zámek, bobovou dráhu, i za hastrmany
Hraniční Česká brána strážila Lužickou zemskou stezku
Ambasadoři kraje pro rok 2023 se opět vypraví za sportem i kulturou
Postrach Jizerských hor Vorbach své doupě skrývá u Raspenavy

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kácení i sázení lip se chystá v turnovské ulici Žižkova

Kácení a následná výsadba nových stromů, se kterými se počítá v týdnu od 1. prosince 2025, se dotkne ulice Žižkova v úseku od křižovatky se Zborovskou ulicí k ulici Alej legií. Dojde ke kácení osmi kusů lip srdčitých, ve stejném týdnu proběhne dosadba nových stromů. Jedná se o jeden strom u budovy OAHŠ u křižovatky se Zborovskou ulicí, jeden strom u vchodu do obchodu ZŠ Žižkova a šest stromů u bytových domů na konci ulice Žižkova. Kácení je plánováno za provozu se začátkem v pondělí 1. prosince (pokud klimatické podmínky dovolí). Při kácení jednotlivých stromů vždy dojde ke krátkodobé uzavírce komunikace za asistence poučených osob, které přechodně zastaví dopravu. Strom bude rychle odklizen a provoz znovu uvolněn. Kácení bude provedeno vždy v čase, kdy tudy neprojíždí autobus na pravidelné lince.

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.