Pásová seč zpestřila krkonošské louky

04.10.2024 17:27:48 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: VOLNÝ ČAS | Obce: Krkonoše

Nápadné pruhy, které se na konci léta objevily na některých krkonošských loukách, podobné jako na fotbalových stadionech, zaujaly nejednoho návštěvníka Krkonoš. Jedná se o důsledek tzv. pásové seče, kdy pásy v druhově pestrých porostech umožní nejen dozrání a vysemenění bylin, ale také podpoří výskyt bezobratlých živočichů.

Jedná se o letošní novinku, kdy na vybraných plochách, tzv. ohniscích biodiverzity specificky nastavujeme hospodářské práce s cílem tato ohniska rozšířit i na přilehlé plochy luk a postupně tak přidávat na pestrosti krkonošské krajině.

Louky Krkonošského národního parku jsou jedním ze tří fenoménů, které KRNAP chrání a pečuje o ně. Zásadním zdrojem, zaštiťující tuto péči od roku 2024, je projekt s názvem Management sekundárního bezlesí Krkonošského národního parku z programu Operační program životního prostředí.

Louky sekundárního bezlesí jsou dílem člověka, tedy druhotně vzniklým společenstvem rostlin a na ně vázaných živočichů. Vznikly před více než 400 lety. Generace hospodářů louky několik století udržovaly. Výsledkem jejich dlouhodobé a nekončící péče byly pestré, druhově bohaté porosty s nepřeberným množstvím kvetoucích bylin. Vazba mezi loukou a člověkem je křehká a podmínečná. Bez zásahů člověka louky degradují, až postupně zaniknou. I v Krkonoších, po odsunu německy mluvících tradičních hospodářů po konci druhé světové války, o louky několik desetiletí nikdo nepečoval. Louky začaly degradovat, zarůstat náletovými dřevinami a jejich druhové bohatství začalo klesat.

Správa KRNAP se od devadesátých let minulého století snaží navrátit loukám jejich rovnováhu. Nejprve malými krůčky na malých plochách, postupem času se péče o cenné louky rozšířila. V současnosti se Správa KRNAP za pomoci hospodářů a finančních prostředků z projektů na péči o luční porosty pravidelně stará o více než 600 hektarů.

Všechny louky ale nejsou stejné a v detailu ani jedna louka není v celém svém rozsahu stejná, homogenní. Na louce lze i nezkušeným okem najít několik typů lučních biotopů, různou kvalitu, horší a lepší místa, i místa, která již necháváme přirozenému vývoji. Ty nejlepší, nejkvětnatější, druhově nejpestřejší a nejvíce zachovalé nazýváme ohnisky biodiverzity neboli ohnisky luční pestrosti.

A právě v těchto ohniscích jsme letos prvně vyzkoušeli tzv. pásovou seč, která podporuje snadnější dozrání a vysemenění bylin, ale také výskyt bezobratlých živočichů. Např. motýli mohou po celou sezónu v nesečených částech nalézt potravu i úkryt a jejich housenky mají kde dokončit vývoj. Při pásové seči je potřeba myslet na to, že nepokosené plochy by měly zůstávat každou sezónu na jiném místě. Dlouhodobě ponechané plochy bez péče začnou totiž opět degradovat a opatření se mine účinkem.

Více informaci o loukách lze zjistit v ceněné publikaci našeho kolegy Stanislava Březiny a spoluautorů Louky - dobrodružství poznávání, která vyhrála cenu Magnesia Litera 2024.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Muzeum Krkonoš a mokřady ve hře o Krkonošskou cenu za architekturu
Předběžný účet po dešti v Krkonoších: škody na cestách velké
Krkonošské muzeum získalo cenu za příkladnou přeshraniční spolupráci
Správa KRNAP pracuje na likvidaci následků větru a deště
Jako zabít ještěrku: Projekce dokumentu o ekokatastrofě Krkonoš
Krkonošské lesy dlouhodobě přitahují zájem lesníků
Invazní rostliny jsou hrozbou pro okolní vegetaci
Potvrzeno: vlci se v Krkonoších rozmnožují
Mostek přes Rudný potok v Obřím dole je již opraven
Cesta Obřím dolem bude v příštích dnech uzavřena
Houpačky z hor lákají na výhled. Z Horní Kalné je vidět až na Sněžku
Lupina je krásná, ale na svahy Krkonoš nepatří
Začínají prázdniny: připomeňme si základní pravidla KRNAP
Přírodu na Sněžce opět chrání ochranné sítě
Správa KRNAP vyrazila na sousedská setkání
Chráněná území jsou drahokamy v koruně české přírody a krajiny
Na krkonošských cestách bude provázet 15 nových podmaleb na skle
Krkonošskému národnímu parku je 61 let, obhájil certifikát FSC
O víkendu se budou uklízet Krkonoše
Mapa republiky má ideální tvar
V Krkonoších se objevil los evropský
Krkonošské louky mohou dál rozkvétat
Slavíme Den Země
Krkonošské Louky získaly Magnesii literu
Strážci Správy KRNAP se opět školí v první pomoci
Děti pečují o vzácné botanické lokality
Bobři se vracejí i do českých Krkonoš
Nyní lze žádat o finanční příspěvek na péči o trvalé travní porosty
8 metrů – letošní maximum na Mapě republiky
Slavíme světový den lesů a vody
S pomocí FlexiLogu budou krkonošské lesy stabilnější
Správa KRNAP dočasně uzavírá některé cesty v horách
Řidiči pozor! Začíná jarní migrace žab
Krkonoše nejsou skanzen. Rozvoj ale nesmí ohrozit vzácné horské louky
Muzeum Krkonoš láme rekordy

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kácení i sázení lip se chystá v turnovské ulici Žižkova

Kácení a následná výsadba nových stromů, se kterými se počítá v týdnu od 1. prosince 2025, se dotkne ulice Žižkova v úseku od křižovatky se Zborovskou ulicí k ulici Alej legií. Dojde ke kácení osmi kusů lip srdčitých, ve stejném týdnu proběhne dosadba nových stromů. Jedná se o jeden strom u budovy OAHŠ u křižovatky se Zborovskou ulicí, jeden strom u vchodu do obchodu ZŠ Žižkova a šest stromů u bytových domů na konci ulice Žižkova. Kácení je plánováno za provozu se začátkem v pondělí 1. prosince (pokud klimatické podmínky dovolí). Při kácení jednotlivých stromů vždy dojde ke krátkodobé uzavírce komunikace za asistence poučených osob, které přechodně zastaví dopravu. Strom bude rychle odklizen a provoz znovu uvolněn. Kácení bude provedeno vždy v čase, kdy tudy neprojíždí autobus na pravidelné lince.

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.