Pásová seč zpestřila krkonošské louky

04.10.2024 17:27:48 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: VOLNÝ ČAS | Obce: Krkonoše

Nápadné pruhy, které se na konci léta objevily na některých krkonošských loukách, podobné jako na fotbalových stadionech, zaujaly nejednoho návštěvníka Krkonoš. Jedná se o důsledek tzv. pásové seče, kdy pásy v druhově pestrých porostech umožní nejen dozrání a vysemenění bylin, ale také podpoří výskyt bezobratlých živočichů.

Jedná se o letošní novinku, kdy na vybraných plochách, tzv. ohniscích biodiverzity specificky nastavujeme hospodářské práce s cílem tato ohniska rozšířit i na přilehlé plochy luk a postupně tak přidávat na pestrosti krkonošské krajině.

Louky Krkonošského národního parku jsou jedním ze tří fenoménů, které KRNAP chrání a pečuje o ně. Zásadním zdrojem, zaštiťující tuto péči od roku 2024, je projekt s názvem Management sekundárního bezlesí Krkonošského národního parku z programu Operační program životního prostředí.

Louky sekundárního bezlesí jsou dílem člověka, tedy druhotně vzniklým společenstvem rostlin a na ně vázaných živočichů. Vznikly před více než 400 lety. Generace hospodářů louky několik století udržovaly. Výsledkem jejich dlouhodobé a nekončící péče byly pestré, druhově bohaté porosty s nepřeberným množstvím kvetoucích bylin. Vazba mezi loukou a člověkem je křehká a podmínečná. Bez zásahů člověka louky degradují, až postupně zaniknou. I v Krkonoších, po odsunu německy mluvících tradičních hospodářů po konci druhé světové války, o louky několik desetiletí nikdo nepečoval. Louky začaly degradovat, zarůstat náletovými dřevinami a jejich druhové bohatství začalo klesat.

Správa KRNAP se od devadesátých let minulého století snaží navrátit loukám jejich rovnováhu. Nejprve malými krůčky na malých plochách, postupem času se péče o cenné louky rozšířila. V současnosti se Správa KRNAP za pomoci hospodářů a finančních prostředků z projektů na péči o luční porosty pravidelně stará o více než 600 hektarů.

Všechny louky ale nejsou stejné a v detailu ani jedna louka není v celém svém rozsahu stejná, homogenní. Na louce lze i nezkušeným okem najít několik typů lučních biotopů, různou kvalitu, horší a lepší místa, i místa, která již necháváme přirozenému vývoji. Ty nejlepší, nejkvětnatější, druhově nejpestřejší a nejvíce zachovalé nazýváme ohnisky biodiverzity neboli ohnisky luční pestrosti.

A právě v těchto ohniscích jsme letos prvně vyzkoušeli tzv. pásovou seč, která podporuje snadnější dozrání a vysemenění bylin, ale také výskyt bezobratlých živočichů. Např. motýli mohou po celou sezónu v nesečených částech nalézt potravu i úkryt a jejich housenky mají kde dokončit vývoj. Při pásové seči je potřeba myslet na to, že nepokosené plochy by měly zůstávat každou sezónu na jiném místě. Dlouhodobě ponechané plochy bez péče začnou totiž opět degradovat a opatření se mine účinkem.

Více informaci o loukách lze zjistit v ceněné publikaci našeho kolegy Stanislava Březiny a spoluautorů Louky - dobrodružství poznávání, která vyhrála cenu Magnesia Litera 2024.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Muzeum Krkonoš a mokřady ve hře o Krkonošskou cenu za architekturu
Předběžný účet po dešti v Krkonoších: škody na cestách velké
Krkonošské muzeum získalo cenu za příkladnou přeshraniční spolupráci
Správa KRNAP pracuje na likvidaci následků větru a deště
Jako zabít ještěrku: Projekce dokumentu o ekokatastrofě Krkonoš
Krkonošské lesy dlouhodobě přitahují zájem lesníků
Invazní rostliny jsou hrozbou pro okolní vegetaci
Potvrzeno: vlci se v Krkonoších rozmnožují
Mostek přes Rudný potok v Obřím dole je již opraven
Cesta Obřím dolem bude v příštích dnech uzavřena
Houpačky z hor lákají na výhled. Z Horní Kalné je vidět až na Sněžku
Lupina je krásná, ale na svahy Krkonoš nepatří
Začínají prázdniny: připomeňme si základní pravidla KRNAP
Přírodu na Sněžce opět chrání ochranné sítě
Správa KRNAP vyrazila na sousedská setkání
Chráněná území jsou drahokamy v koruně české přírody a krajiny
Na krkonošských cestách bude provázet 15 nových podmaleb na skle
Krkonošskému národnímu parku je 61 let, obhájil certifikát FSC
O víkendu se budou uklízet Krkonoše
Mapa republiky má ideální tvar
V Krkonoších se objevil los evropský
Krkonošské louky mohou dál rozkvétat
Slavíme Den Země
Krkonošské Louky získaly Magnesii literu
Strážci Správy KRNAP se opět školí v první pomoci
Děti pečují o vzácné botanické lokality
Bobři se vracejí i do českých Krkonoš
Nyní lze žádat o finanční příspěvek na péči o trvalé travní porosty
8 metrů – letošní maximum na Mapě republiky
Slavíme světový den lesů a vody
S pomocí FlexiLogu budou krkonošské lesy stabilnější
Správa KRNAP dočasně uzavírá některé cesty v horách
Řidiči pozor! Začíná jarní migrace žab
Krkonoše nejsou skanzen. Rozvoj ale nesmí ohrozit vzácné horské louky
Muzeum Krkonoš láme rekordy

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kraj opět podpořil hospodaření v lesích a myslivost

Liberecký kraj dlouhodobě podporuje hospodaření v lesích a od roku 2023 také myslivost. Letos rozdělí dohromady 3.107.197 korun. Celkem 18 dotací míří k zájemcům v rámci dotačního programu Podpora hospodaření v lesích (2.795.972 korun) a 11 dotací z programu Podpora myslivosti (311 225 korun). Rozhodli o tom na svém květnovém jednání krajští radní. „Lesnický fond Libereckého kraje patří k nejstarším peněžním fondům Libereckého kraje vůbec. Dlouhodobě vyhlašujeme program Podpora hospodaření v lesích, díky němuž chceme zejména podpořit opatření ke zlepšování stavu lesních porostů, ochránit lesy proti škůdcům pokládáním a asanací lapáků a ochranou porostů nátěrem repelenty. Chceme také podpořit rekonstrukce lesních cest a zabezpečit mladé lesní porosty, podporujeme také výstavbu nového oplocení," uvedl Jiří Klápště, náměstek pro životní prostředí a zemědělství.

Korunka z dílny Šenýr Bijoux opět zazářila na hlavě Miss Czech Republic

Ve slavnostní atmosféře Fóra Karlín se v sobotu 3. května rozhodlo o nových královnách krásy pro rok 2025. Všechny nové vítězky soutěže Miss Czech Republic byly ozdobeny výjimečnými křišťálovými korunkami, které již tradičně vznikly v rodinné šperkařské dílně Šenýr Bijoux Olgy Kopalové Rynešové. Podrobnosti a fotografie na Našem Jablonecku