Aneta Langerová: Jsem ráda, že mám možnost sdílet písně s publikem

16.07.2016 19:28:05 | Autor: Jitka Maděrová | Rubrika: KULTURA | Obce: Karlovice - Sedmihorky

Aneta Langerová: Jsem ráda, že mám možnost sdílet písně s publikem

Aneta Langerová je již roky výraznou osobností české hudební scény.  Kromě nadání je to také proto, že jde svou vlastní hudební cestou a dělá jen věci, kterým ona sama věří. A především je dělá srdcem. Její hudba je citlivá i hluboká a živá vystoupení mají kouzlo.

Zřejmě i proto se těší velké oblíbenosti mezi všemi generacemi. S Anetou jsme si povídaly o hudebních začátcích, životní cestě i posledním albu. Zažít její charisma na pódiu můžete 21. července na Sedmihorském létě, kde se představí v rámci turné Na Radosti 2016. V našem regionu půjde o jedinou zastávku a tedy i jedinečnou šanci pro všechny příznivce Anety.

Začněme tedy od úplného začátku. Hudbě se věnujete od svého dětství. Zajímalo by mne, kdy jste složila svou první písničku a jestli si na ni stále pamatujete?

První píseň jsem složila, když jsem chodila na hodiny klavíru. Bylo mi asi šest let. Měla jsem doma cvičit prstoklad, místo toho jsem však skládala úplně jednoduchou melodii s textem o našem psovi Alanovi. Byl to můj nejlepší přítel v dětství. Když jsem ji dokončila, myslela jsem si, jak budou v lidové škole nadšení, moje paní učitelka mě však nazvala šumařem a tím mi hru na klavír úplně zošklivila. Tak jsem z klavíru odešla a začala hrát více na kytaru.

A možná, že tak určila i vaši budoucnost... Jaká byla hudební cesta pak?

Zpívala jsem od dětství ve sboru Bardáček, hrála na kytaru a vystupovala každoročně na říčanských koncertech v místním kulturním domě. Ve třinácti mi nabídla sázavská rocková kapela SPB, abych zpívala s nimi. Nechtěli mě pouštět do klubů, kam se smělo chodit až od patnácti, horko těžko jsem jim vždy vysvětlovala, že budu jen zpívat. V této kapele, jsem také poprvé hrála na koncertech na elektrickou kytaru a měla za sebou první kombo, to byla nádhera.

Do povědomí celé republiky jste se dostala až díky televizní soutěži. Už je to 12 let, co jste zvítězila v soutěži Česko hledá SuperStar. Jak zpětně vzpomínáte na tuto zkušenost? 

Na toto výjimečné období vzpomínám s láskou. Ale někdy mám pocit, že jsem tam snad ani nebyla. Vše proběhlo tak rychle, ta velká změna v mém životě se stala během půl roku, vůbec jsem nevěděla, kde mi hlava stojí a čí jsem. Naštěstí za mnou stála celá moje rodina, v čele s mým bráchou Nikolou, který mi dělá manažera. Soutěž mi dala možnost začít dělat to, co mě vždycky bavilo naplno. Díky ní jsem získala pozici, kdy jsem si mohla vybírat, co dělat chci a co ne. A já chtěla dělat hudbu. Tehdy jsme nastoupili s bratrem cestu, ve které pokračujeme dodnes. 

V roce 2014 jste slavila velký úspěch s novým albem Na Radosti. Jak si toto album vede dále a liší se od předchozích alb?

Každé album je jiné, nelze je moc srovnávat. Každé z nich zrcadlilo myšlenky, ve kterých jsem ten čas žila. Hledala jsem vždy velmi důkladně muzikanty a producenty, kteří se hodili pro to či ono období. Spolupráce s každým z nich mě velmi posunula, ať už to byl Ivan Král, Honza Muchow nebo Martin Ledvina, ale i skvělí muzikanti, kteří desky nahrávali. Na Radosti se liší, že jsem pracovala od začátku dokonce s jedním člověkem. Po mém boku byl stále Jakub Zitko, který je spoluautorem desky. Trávil se mnou hodiny a hodiny v malém domácím studiu i na Šumavě, kde jsme se snažili nalézat ty správné aranže pro jednotlivé písně.

Na Radosti jste pojmenovala podle místa, kde album vzniklo. Kde se nachází a proč právě po tomto místě? To pro Vás bylo až tak významné?

Na Radosti člověka okamžitě okouzlí. Je to bývalý sirotčinec, starý dům na samotě v lesích u Vimperka. Vedle něho stojí socha panenky Marie a naproti ní je malý kostelík. Je to zapomenuté místo a možná právě proto nás tak uchvátilo, zastavil se tam čas, a to jsme přesně potřebovali.

Když porovnáváte písně, které jste složila třeba před deseti lety a nyní, máte pocit, že se mění s tím, jak se měníte vy sama?

Ano, přesně tak to je. Některé starší písně už zpívat ani nemohu, jelikož se příliš vázaly ke konkrétnímu období. Kdyby se ty písně neměnily, bylo by asi něco v nepořádku. Každý krok přinese něco nového. Nový pohled, uvědomění si něčeho, co člověk předtím neviděl nebo necítil. Je to taková dlouhá cesta a písně jsou jejím odrazem.

Nedá mi se nezeptat, zda máte nějakou svou píseň, která je nejoblíbenější a proč? A to jak z doby celé kariéry, tak třeba nyní z aktuálního alba?

Mám ráda píseň Vzpomínka. Je velmi osobní. Stejně jako byla má první píseň o mém nejlepším příteli Alanovi. Podobná je i píseň Na Radosti. Když zpívám, že šplhám po kmeni do koruny pod dohledem luny, tak opravdu ve svých představách lezu po stromě a snažím se vyšplhat co nejvýš to jde, abych viděla do kraje.


Jak vlastně skládáte hudbu a texty. Co je Vaší největší inspirací?

Příroda, lidé okolo mě, život ve mně i všude kolem.

Loni jste také vyjela na velmi úspěšné stejnojmenné turné. Koncipovala jste ho do menších, komornějších prostor v doprovodu kapely a smyčcového tria. Letos v tomto turné pokračujete. Nese se ve stejném duchu, nebo se mohou fandové těšit na nějaké novinky oproti roku 2015?

Rozhodli jsme se, že volně navážeme na předchozí rok. Celý koncert se tak ponese v duchu alba Na Radosti, ale v průběhu koncertu se dotkneme i starších písní ze všech předchozích alb. Spojení kapely a smyčcového tria nám dává možnost každou píseň pojmout trochu jinak. Některé písně zpívám pouze za doprovodu smyčců, jinde převažuje zase kapela, poté se smyčcové trio s kapelou spojí a vytvoří takový malý orchestr, jinde se doprovodím sama. Důležité jsou pro mě kontrasty.

V červenci v rámci turné Na Radosti 2016 vystoupíte také v rámci Sedmihorského léta 2016. Jde o open-air s velikou pergolou a vždy skvělou atmosférou. Na co se mohou diváci těšit?

Dramaturgie koncertu vždy zůstává plus mínus podobná. Myslím, že důležitější je spíš napojení toho či onoho publika s interprety na místě. Právě to může vytvořit jedinečnou atmosféru.

Když mladý člověk začíná zpívat, asi má představy o tom, jak by měly koncerty vypadat, jaká generace by v publiku měla být nejvíce zastoupena... Jak jste to měla Vy? Naplnily se Vaše sny?

Jsem ráda, že mám tu možnost sdílet písně s publikem. Každý si v nich může najít to, co je jeho srdci blízké, nevnímám pak rozdíl mezí tím, zda je někomu více nebo méně let. Hudba je výjimečný jazyk, kterému rozumí každý, a když si někdo oblíbí i texty, je to pro mě ještě silnější. Naše práce je předávat emoce a jak známo lidské srdce je složité, někdy do něj nevidí ani jeho majitel, natož pak my z pódia, ale přeci jen existuje asi jedna spojitost, a to jsou základní hodnoty každého člověka. Mě osobně těší opěvovat třeba přírodu, která je všude kolem nás. Vážím si jí, jsem vděčná za to, že v ní smím chodit, vidět ji a kochat se její krásou. Naplňuje mě to. Nebo mě těší zpívat o lidech, kteří s něčím bojují, jsou stateční, pravdiví, i když udělají během své cesty mnoho chyb, poučí se z nich. Jsou to témata zdánlivě banální, ale týkají se každého z nás.

Lze položit otázku, kde se Vy sama vidíte za deset let? Máte vizi a představu co byste tou dobou chtěla dělat a jak?

Snažím se žít v přítomnosti, vím, co je pro mě důležité teď a až z toho pak bude vycházet má budoucnost, která bude v ten moment opět přítomností. Jediné, co vím je, že nechci nikdy ztratit lidi, kteří jsou mi blízcí a které mám nadevše ráda. Takže ať budu za deset let kdekoliv, věřím, že tam budu s nimi.

A jak jste na tom se sny? Máte nějaký?

Nyní mám jeden velký sen, chtěla bych si pořídit malou harfu a naučit se na ní hrát.

Angažujte se také v charitativní činnosti. V roce 2014 skončila po deseti letech spolupráce například se Světlem pro Světlušku...

Nyní jsem například patronkou Čisté řeky Sázavy. Její břehy čistí už několik let každý rok dobrovolníci a tím zároveň šíří i zprávu o tom, jak bychom se měli k přírodě chovat. Na tomto projektu je krásné, že se může zapojit celá rodina. Naše děti v rodině na čištění jezdí už nějaký ten rok a moc dobře vědí, co do přírody patří a co ne. Je hezké být u toho, když malé dítě negativně komentuje nalezené odpadky v lese : „Podívej teto, jaké čuně to sem asi hodilo, copak nemají popelnice?"

Vaším manažerem a vlastně i ochráncem je Váš bratr Nikola. Jak funguje taková spolupráce a dalo by se říci, že i společná životní cesta sestra - bratr?

Jsme na sebe napojení už od mého dětství. Moji sourozenci byli vždy moji další rodiče. Oba jsou starší, jeden o deset let a druhý o jedenáct. V průběhu soutěže mě doprovázel hlavně táta s bráchou. Jednou, když jsem postoupila do závěrečného výběru deseti lidí, stála jsem uprostřed místnosti a najednou se na mě začali valit novináři a fotografové. Vůbec jsem nevěděla, co se děje, skoro nic jsem přes ty blesky neviděla, nebylo mi to vůbec příjemné a brácha si v tu chvíli stoupl přede mě a bránil mě vlastním tělem. V ten moment mi bylo jasné, že bez něho neudělám ani krok a že vedle sebe nechci žádného cizího člověka, ale pouze jeho.

 Zpravodajský portál Naše Pojizeří je mediálním partnerem Sedmihorského léta 2016. Pořadatelé proto pro naše čtenáře připravili soutěž o čtyři vstupenky na koncert Anety Langerové, který se koná ve čtvrtek 21. července ve 20 hodin. Soutěž končí v úterý 19. 7. 2016 v 10.00. Výherci vstupenek budou následně vyrozuměni. Soutěžte zde!

Pozvánka na koncert Anety Langerové

Hudební léto 2016 aneb Přehled koncertů a festivalů v Pojizeří

Související články:

Rozhovor Marta Kubišová: Raději hledím kupředu

Rozhovor: Jindra Polák z kapely Jelen: V Sedmihorkách to pro nás bude speciální

Ondřej Havelka a Melody Makers ukázali kouzlo swingových písní

Vetchý s kolegy exceloval a Sedmihorky se otřásaly smíchem

Britští Smokie nadchli publikum a odstartovali Sedmihorské léto 2016

Rozhovor Smokie Terrry Uttley: Vracet se k vám je fajn

Kompletní přehled akcí Sedmihorského léta 2016

Sdílet s přáteli na facebooku

 
 
 

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT
 

Vyberte obec

Události dle data

Stalo se | Připravuje se

Vyberte datum:
Po Út St Čt So Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Nová stezka dětem ukáže Zelené putování za tajemstvím stromů

V Bedřichově se v úterý 7. července otevírá nová stezka pro děti, která vznikla na základě tradovaných pověstí, jež se uchovaly až do dnešních časů, a zavede nás na místa pro mnohé známá, ale přitom jiná a propojená tajemnem. Nová stezka se skládá ze dvou částí, dvou tajenek a provází ji jedna nová hrací karta. Podrobnosti na Našem Jablonecku

Státní svátek uzavře turnovský sběrný dvůr a kompostárnu

V pondělí 6. července 2020 bude z důvodu státního svátku uzavřen Sběrný dvůr Vesecko a také Kompostárna na Malém Rohozci. Služby tedy můžete využít opět až v úterý 7. července.


Archiv krátkých zpráv

Nejnovější články

Během prodlouženého víkendu policisté zkontrolovali téměř 800 řidičů
Skryté skvosty přináší zážitky i soutěž o exkluzivní ceny
Náročný začátek týdne v Krkonoších. Horská služba zasahovala pětkrát
Fotbalisté Přepeř hráli alespoň přáteláky, nyní začne příprava na sezonu
Program semilského muzea o prázdninách

Nejčtenější články

05.07.: Tragická nehoda u Horní Branné. Po střetu s autem zemřel motocyklista
06.07.: FOTO: Turn-off rock fest přinesl popáté nálož ostřejší muziky
05.07.: FOTO: Lomničtí fotbalisté si pozvali na oslavu starou gardu Sparty

Další »

Infomail


Chcete pravidelně dostávat informace o novinkách na tomto serveru?

Zadejte svůj e-mail:
 

Facebook

Twitter

Odkazy

KP Papír -papírnictví a kancelářské potřeby nabízí široké spektrum papírnických potřeb pro Vaši kancelář, domácnost i do školy.

Fotogalerie Videogalerie Soutěže Anketa

INZERCE | KARIÉRA | KONTAKT