Slavíme Evropský den chráněných území

24.05.2022 14:22:38 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Krkonoše

Správa Krkonošského národního parku se připojuje k oslavám Evropského dne chráněných území. Tento svátek připomíná 24. května význam dobře koncipované a udržované sítě velkoplošných chráněných území na evropském kontinentu a jejich roli v zachování přírodního, kulturního a historického dědictví.

V České republice máme v současné době čtyři národní parky, přičemž Krkonošský národní park je nejstarší, a 26 chráněných krajinných oblastí. Tato velkoplošná chráněná území vedle zachování přírodovědeckých hodnot nabízejí prostor pro poučení i oddych, pokud tyto aktivity probíhají šetrným, nebo jak je stále běžnější označení, udržitelným způsobem.

Krkonoše - pohoří pro svou podobu se Skandinávií označované jako ostrov tundry uprostřed Evropy - jsou unikátní mozaikou horských ekosystémů. Svahy hor pokrývají horské lesy a louky, horní partie plochých hřebenů porůstá borovice kleč, alpínské trávníky a rašelinná společenstva. Druhově bohaté jsou také kary, vzniklé působením ledovců v minulosti, s velmi důležitou rolí lavin v současnosti. Snaha našich předků o ochranu tohoto území vyvrcholila v roce 1963, kdy byly Krkonoše vyhlášeny národním parkem.

„Za téměř šest desítek let trvání národního parku se krkonošská ochrana přírody musela vypořádat s celou řadou problémů a vlivů, které se bytostně dotýkaly existence a podstaty národního parku," říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Na jedné straně se podařilo odvrátit realizaci plánu na vybudování lyžařského areálu v Modrém dole, na straně druhé vzniklo pod heslem „hory patří pracujícím" nesčetné množství velkoobjemových rekreačních zařízení, někdy navíc nevalné architektonické hodnoty. A v podobné situaci jsme i dnes, i když už pod jinými hesly. Téměř denně řešíme zhoubný fenomén apartmánového bydlení a návštěvnost Krkonošského národního parku - 13 milionů návštěv nás řadí k pětici nejnavštěvovanějších národních parků na světě. Náš úkol, totiž obrana veřejného zájmu ochrany přírody a krajiny, představuje každý den ohromnou výzvu," dodal Böhnisch.

Z hlediska ochranářské práce se celá řada věcí daří. Úspěšná je přestavba dříve hospodářských lesů nevhodného druhového složení zejména v nižších polohách hor na lesy přírodě blízké. Paleta výzkumných aktivit a navazujících projektů pomáhá zadržovat vodu v krajině a na dříve uměle odvodněná místa se vracejí nejrůznější mokřadní biotopy včetně rašelinných smrčin. Díky spolupráci s místními hospodáři se rozšiřuje péče o horské louky, které se nám odvděčují návratem řady druhů rostlin a bezobratlých na lokality, kde byly v minulosti běžné. Nebývale narůstá fenomén dobrovolnictví. Zvládání turistického tlaku na Krkonoše by nebyl možný bez kvalitní péče o turistickou infrastrukturu - cesty, turistické chodníky, odpočinková místa a naučné stezky. Pro tuto mnohaúrovňovou péči jsou Krkonoše velmi dobrou značkou, z níž profituje celý region, který žije z cestovního ruchu.

Přes všechny tlaky na zdejší přírodu jsme letos již potřetí úspěšně obhájili certifikát přeshraniční spolupráce Federace EUROPARC „Transboundary Parks". Mezinárodní komise hodnotí například harmonizaci strategických cílů, praktickou péči o přírodu, ale např. i komunikaci s veřejností. „Krkonoše byly jedním z prvních certifikovaných přeshraničních parků v Evropě," uvedl Robin Böhnisch. „S polskými partnery máme společné logo, společnou strategii péče o oba parky, koordinujeme monitoring přírody, ekologickou výchovu, máme společné projekty, pravidelně se potkáváme, učíme se jazyk svých partnerů. Krkonoše jako hory žádná politická státní hranice nezajímá. Příroda je tu jen jedna. A my se tomu snažíme jako správci území přizpůsobit," dodal.

Další informace o Federaci Europarc najdete na http://www.europarc.org.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Krkonoše jsou opět čistější, na skládce skončí 5 tun odpadu
Krkonošskému národnímu parku je 59 let
Federace Europarc ocenila české národní parky
Začíná další sezona na krkonošských loukách
Správa KRNAP přijímá žádosti o příspěvek na péči o travní porosty
Cenu ředitele Správy KRNAP za rok 2021 získalo osm oceněných
Probouzíme krkonošské louky
Řidiči pozor, začíná jarní migrace žab!
Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les… aneb světové oslavy
Správa KRNAP dočasně uzavírá některé cesty v horách
Strážci KRNAP absolvovali školení sebeobrany
Opustil nás profesor Jan Jeník, pedagog a vědec spjatý s Krkonošemi
Jaká byla návštěvnost Krkonoš v roce 2021?
Slavíme světový den mokřadů
Ve školách zimuje čtrnáct Bodlinek
Muttichovy němé značky brzy uvidíte v novém kabátě
Správa KRNAP vydala interiérové turistické mapy
Online otevřený Krkonošský národní park pro školy
Hnojení je hostina pro krkonošské louky
Krkonoše mají své unikátní dobročinné suvenýry
Mokřady nad Valteřicemi jsou pokoseny a dostaly novou šanci
Krkonoše jsou opět čisté, nasbíralo se 3,5 tuny odpadu
Les u Harrachova uklízeli dobrovolníci a zaměstnanci Škoda Auto
Novým prezidentem Federace EUROPARC je Michael Hošek
Ohlédnutí za letní turistickou sezonou v Krkonoších
Probuďte své smysly v klášterní zahradě ve Vrchlabí
Když je borůvka v Krkonoších vetřelcem…
Vrchlabská genofondová banka se stala členem Unie botanických zahrad
Kapitán Hejkal mobilizuje: Hrozí zamoření odpadkouši!
Voda v Krkonoších – jak to s ní je?
Krkonošský Památník obětem hor se opravuje
Pastva – spása pro krkonošské louky
Bilance středeční bouřky v Krkonoších: 20 000 m3 poničeného dřeva
Jaká byla návštěvnost prvního prázdninového víkendu v Krkonoších?
Krkonoše lákají nejen na zimní sporty, ale i tradiční horská řemesla
Data ze sčítačů potvrzují výjimečnost turistického roku 2020

Krátké zprávy z regionu Semilska

Krajští zastupitelé odsouhlasili sloučení liberecké textilní a strojní průmyslovky

Rozšíření přístupu k všeobecnému vzdělávání a zlepšení kvality výuky za využití nových technologií. Takové jsou cíle a zároveň výhody chystaných organizačních úprav ve struktuře středních škol zřizovaných Libereckým krajem. Sloučení Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické a Vyšší odborné školy se Střední průmyslovou školou textilní dnes schválili krajští zastupitelé. Hlasovalo celkem 36 zastupitelů. Pro jich bylo 28, proti 7 a jeden zastupitel se hlasování zdržel. Změna vstoupí v platnost od 1. července tohoto roku. Podle nového schématu se bude vyučovat od školního roku 2024/2025. Název školy bude znít Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Liberec, příspěvková organizace. Ředitelem zůstane Jaroslav Semerád. „Díky sdílení materiálního a technického vybavení se zlepší podmínky pro vzdělávaní studentů," řekl Jiří Čeřovský, náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže, sportu a zaměstnanosti.

Liberecký kraj má připomínky k návrhu konsolidačního balíčku

Krajští radní na mimořádném jednání schválili čtyři zásadní připomínky k navrhované novele zákona o rozpočtovém určení některých daní. Nesouhlasí například s jeho snížením nebo navrhují podíl kraje na spotřební dani z minerálních olejů. „Chápu, že vláda s návrhem na úspory veřejných financí přijít musela. Stejně jako v každé domácnosti, pro kraj nebo obec platí, že nemohou dlouhodobě utrácet víc, než jaké jsou jejich příjmy. Stejně by se dlouhodobě měl chovat i stát ve vztahu ke svým výdajům. Z každodenní zkušenosti vedení krajských financí však navrhujeme některé změny provést jinak. Jde nám zejména o to, aby byl řešen systém financování krajů. Podíly příjmů jednotlivých regionů dávno neodpovídají dnešní realitě," uvedl hejtman Martin Půta.