Mise za návrat krále motýlů Apolla do Krkonoš právě začíná!

23.02.2022 16:59:53 | Autor: Tereza Macečková | Rubrika: VOLNÝ ČAS | Obce: Krkonoše

Český svaz ochránců přírody Hradec Králové a JARO Jaroměř v úzké spolupráci s dalšími partnery spouští v českých Krkonoších mezinárodní projekt LifeApollo2020 zaměřený na aktivní ochranu jednoho z největších a nejohroženějších motýlů Evropy - jasoně červenookého. Tato ambiciózní mise bude probíhat na české i polské straně Krkonoš, v Bílých Karpatech a rakouských Alpách.

Český svaz ochránců přírody Hradec Králové a JARO Jaroměř v úzké spolupráci s dalšími partnery spouští v českých Krkonoších mezinárodní projekt LifeApollo2020 zaměřený na aktivní ochranu jednoho z největších a nejohroženějších motýlů Evropy - jasoně červenookého. Tato ambiciózní mise bude probíhat na české i polské straně Krkonoš, v Bílých Karpatech a rakouských Alpách.

„Jasoň červenooký je pro svou vzácnost a atraktivitu vnímán po celé Evropě jako ikona ochrany horské přírody," vysvětlil důvody podpory projektu ředitel Krkonošského národního parku Robin Böhnisch a doplnil: „Podobně jako v České republice jasoň vymizel prakticky v celé Evropě, jeho početnost se snížila až o polovinu a bohužel nadále klesá, což navíc ještě může urychlit klimatická změna." Apollo se dříve vyskytoval ostrůvkovitě na mnoha místech na našem území, zejména na horách a v podhůří. „Jasoň je v Česku považován za funkčně vyhynulého, i když byl v 80. letech minulého století úspěšně repatriován do Štramberka, kde byli vysazeni motýli původem ze Slovenska. Populace se zde sice udržela dodnes, avšak i zde v poslední době povážlivě klesá," dodal Zdeněk Fric z Entomologického ústavu Akademie věd ČR.

Proč motýlí král Apollo?
Jasoň červenooký (Parnassius apollo) nese ve svém vědeckém názvu jméno boha Apollóna, který má v řecké mytologii moc nad světlem, sluncem, uzdravením, proroctvím a také nad pastevectvím. Potřebuje totiž ke svému životu spoustu světla a vyhovuje mu, když se na jeho lokalitách výskytu pasou zvířata. Svým mizením z krajiny nám tedy tento citlivý motýl prorokuje, že příroda není v dobré kondici a je třeba jí pomoci. Motýlím králem je nazýván pro svou nápadnou velikost, atraktivitu a zbarvení královského hermelínu.

Stejný příběh se v různých podobách týká mnoha dalších hmyzích druhů. Nedávné studie dokazují, že hmyzu v posledních dekádách rapidně ubývá geometrickou řadou. Na vině je především úbytek stanovišť v důsledku lidské činnosti, zejména neudržitelných zemědělských postupů s rozsáhlým používáním pesticidů a chemických látek, opuštění tradičních způsobů hospodaření a pastvy, nepromyšlené nebo spontánní zalesňování a v poslední době také oteplování klimatu. „To má zásadní negativní dopad nejen na opylování rostlin, včetně zemědělských plodin a ovocných stromů, ale i na přežití celé řady druhů zvířat i samotného člověka," smutně konstatoval entomolog Karel Černý z Innsbrucku, který se již přes 30 let snaží nejen jasoně červenooké chránit v rakouských Alpách.

Celý projekt je tedy koncipován tak, že nemá pomoci jen jednomu konkrétnímu druhu, ale je zaměřený na ochranu a revitalizaci celých biotopů, kde jasoň funguje jako tzv. deštníkový druh. To znamená, že péče o něj a jeho biotop pomůže ochránit další citlivé druhy a jejich domovy. Svým charakterem by měl projekt zásadně zvýšit povědomí široké veřejnosti o důležitosti nejen motýlů a hmyzu v přírodě. Motýli totiž představují důležitou skupinu opylovačů a jsou vynikajícím indikátorem stavu přírodního prostředí, protože většina z nich je velmi citlivá na změny prostředí, stejně jako právě jasoň.

„Mise Apollo je naplánována oficiálně na 6,5 roku, avšak naše snahy a aktivity v této oblasti konečným datem na papíře samozřejmě neskončí. V současné době se projekt postupně rozbíhá, nejdříve bylo zapotřebí zažádat o všechna možná povolení a výjimky pro zvláště chráněné druhy, což se nám daří úspěšně. Státní i krajská správa vnímá projekt jako přínosný a fandí mu a velmi dobré vztahy máme také s Krkonošským národním parkem, který můžeme právem považovat za našeho partnera v projektu," řekl David Číp, předseda ochranářské skupiny JARO.

Na vybraných lokalitách bude prvním krokem vhodné nastavení přírodních podmínek tak, aby vůbec mělo smysl se o návrat jasoně pokoušet. „Čekají nás proto náročné vyřezávky náletových dřevin, obnova někdejších druhově bohatých stanovišť s využitím tradičních způsobů šetrného hospodaření člověka v krajině, včetně využívání vhodně nastavené pastvy," dodal Číp a pokračoval: „V současné době čekáme, až trochu opadne sníh, abychom mohli začít s vyřezávkami a vysazováním namnožených živných rostlin - rozchodníků."

„Za účelem snahy o co největší zachování středoevropského genofondu tohoto motýla bude zásadní pokus o založení a stabilizaci nových pojistných populací," vysvětlil jeden z nejlepších evropských chovatelů motýlů Miloš Andres z ČSOP Hradec Králové, který sehrál klíčovou úlohu při záchraně vymírajícího okáče skalního v Čechách a chov jasoňů bude mít na starosti.

Kromě jasoně míří tyto aktivity také na podporu dalších druhů. „Z motýlů bychom mohli jmenovat například modráska nejmenšího a lesního nebo soumračníka čárkovaného a kriticky ohroženého soumračníka žlutoskvrnného. Z rostlinného světa pak také vzácné a atraktivní orchideje jako třeba kruštík tmavočervený, pětiprstka žežulník nebo prstnatec pleťový. Tím, že zlepšíme kvalitu stanovišť na dotčených lokalitách, bude kaskádovitě přibývat nejen hmyzu, ale i rostlin, ptáků a savců. Kvalitnější prostředí s sebou nese i vyšší biodiverzitu," uzavřel Miloš Andres.

Na pokusu o návrat motýlího krále do Krkonoš spolupracují kromě Českého svazu ochránců přírody a správy Krkonošského národního parku i odborníci z České společnosti entomologické, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Slovenské státní ochrany přírody.

Projekt LifeApollo2020 je součástí unijního programu LIFE+ a je koordinován polskými kolegy z Karkonoskeho Parku Narodoweho a dalšími partnerskými organizacemi jsou Klub Przyrodników a W. Szafer Institute of Botany of the Polish Academy of Sciences, z Rakouska pak European Wilderness Society a z Moravy Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Jaká byla návštěvnost Krkonoš v roce 2021?
Slavíme světový den mokřadů
Ve školách zimuje čtrnáct Bodlinek
Muttichovy němé značky brzy uvidíte v novém kabátě
Správa KRNAP vydala interiérové turistické mapy
Online otevřený Krkonošský národní park pro školy
Hnojení je hostina pro krkonošské louky
Krkonoše mají své unikátní dobročinné suvenýry
Mokřady nad Valteřicemi jsou pokoseny a dostaly novou šanci
Krkonoše jsou opět čisté, nasbíralo se 3,5 tuny odpadu
Les u Harrachova uklízeli dobrovolníci a zaměstnanci Škoda Auto
Novým prezidentem Federace EUROPARC je Michael Hošek
Ohlédnutí za letní turistickou sezonou v Krkonoších
Probuďte své smysly v klášterní zahradě ve Vrchlabí
Když je borůvka v Krkonoších vetřelcem…
Vrchlabská genofondová banka se stala členem Unie botanických zahrad
Kapitán Hejkal mobilizuje: Hrozí zamoření odpadkouši!
Voda v Krkonoších – jak to s ní je?
Krkonošský Památník obětem hor se opravuje
Pastva – spása pro krkonošské louky
Bilance středeční bouřky v Krkonoších: 20 000 m3 poničeného dřeva
Jaká byla návštěvnost prvního prázdninového víkendu v Krkonoších?
Krkonoše lákají nejen na zimní sporty, ale i tradiční horská řemesla
Moderní technologie pronikají i do lesa
Kampaň Není zvěř jako zvěř rozjíždí i v roce 2021
Se začátkem prázdnin si připomeňme pravidla Krkonošského parku
V Krkonoších se rozmáhá nelegální horolezectví
Krkonoše mají společnou strategii péče o oba národní parky
FOTO: Cenu ředitele Správy KRNAP za rok 2020 získalo sedm oceněných
Chtěli jsme Sněžku bez sítí, ale lidé řekli ne!
Exponát nebo dům? Muzeum Krkonoš má nový multifunkční vstup
Obrazem: Jak vypadá nový depozitář Krkonošského muzea ve Vrchlabí
Data ze sčítačů potvrzují výjimečnost turistického roku 2020

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 13 fotek)

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2025 2026
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Krok k budoucnosti podruhé pomáhá osmákům s volbou střední školy

Ve čtvrtek 11. prosince se uskutečnil druhý ročník projektu Libereckého kraje Krok k budoucnosti a znovu potvrdil význam systematické podpory kariérového rozhodování žáků základních škol. Akce určená pro žáky 8. tříd libereckých základních škol je propojila se středními školami a jejich partnerskými firmami či institucemi a nabídla mladým lidem přehledné a srozumitelné informace o možnostech dalšího studia i budoucího uplatnění. Krok k budoucnosti vznikl jako reakce na rostoucí potřebu pomáhat žákům v období, kdy stojí před jedním z prvních zásadních rozhodnutí - volbou střední školy. Formát akce staví na jednoduchém principu: jedno místo, jeden den a přímý kontakt se školami i firmami, které jsou s konkrétními obory dlouhodobě spojeny. Žáci tak získávají nejen informace o studijních programech, ale i reálnou představu o tom, jaké dovednosti a znalosti jsou v praxi skutečně potřeba. „Podpora odborného vzdělávání a kariérového poradenství šitého na míru mladé generaci patří mezi dlouhodobé priority Libereckého kraje. Máme odpovědnost vytvářet podmínky, ve kterých se mladí lidé mohou rozhodovat informovaně a s ohledem na budoucí uplatnění. Krok k budoucnosti je jedním z konkrétních nástrojů, jak tuto odpovědnost naplňovat," uvedla radní Libereckého kraje pro školství a sport Jitka Skalická.

Krajský odbor silničního hospodářství bude od ledna řídit Frömelová

Rada Libereckého kraje obdržela v úterý 2. prosince návrh na jmenování Bc. Dominiky Frömelové, DiS. do funkce vedoucí odboru silničního hospodářství Krajského úřadu Libereckého kraje s účinností od 1. ledna 2026. Do výběrového řízení vypsaného 2. října 2025 se přihlásila jedna uchazečka. Dominika Frömelová dlouhodobě působí na daném odboru, kde zastává od roku 2024 pozici vedoucí oddělení dopravně správních agend, a tak byla doporučenou kandidátkou pro jmenování krajskou radou. Ve funkci nahradí odchodivšího Zdeňka Borovičku.