Světový den mokřadů slavíme i v Krkonoších

02.02.2023 15:49:52 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Krkonoše

Rozsáhlé komplexy subalpínských mokřadů náleží mezi nejpozoruhodnější biotopy Krkonoš. Největší rašeliništní komplexy náhorní planiny východních a západních Krkonoš - Úpské rašeliniště a Pančavská louka - byly v roce 1993 zařazeny mezi nejvýznamnější mokřady světa v rámci tzv. Ramsarské úmluvy. Právě z iniciativy Ramsarské úmluvy (www.ramsar.org) se slaví 2. únor jako Světový den mokřadů.

„Téma mokřadů a jejich významu v krajině nabylo v poslední době na aktuálnosti, a to zejména ve spojení s tématem globálních změn klimatu," řekl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „My si význam tohoto ekosystému pro přírodu Krkonoš i pro lidi v Krkonoších i v podhůří, velmi dobře uvědomujeme. Jen v posledních letech jsme udělali tři veliké projekty na podporu mokřadů přímo v terénu a na dalších podobných projektech pracujeme," dodal Böhnisch. Jednalo se o projekty Stabilizace významných lesních ekosystémů (2010-2014), Stabilizace vodního režimu (2014-2015) a Revitalizace mokřadů na vybraných plochách území KRNAP (2021-2023).

Naše pozornost v posledním jmenovaném projektu se soustřeďuje na rozlohou menší rašeliniště, zejména na rašelinné a podmáčené plochy v lesních společenstvech. V první části projektu revitalizace vodního režimu jsme přesně zaznamenali plochy vhodné k revitalizaci a byl vypracován materiál obsahující detailní popis každé plochy spolu s konkrétními postupy revitalizačních opatření. V průběhu druhé části projektu provádíme revitalizační opatření na jednotlivých plochách. Na odvodňovacích příkopech jednotlivých ploch budujeme systém malých a velkých přehrážek. Na některých místech zahrnujeme dříve vybudované kanály. Přehrážky slouží zejména ke zpomalení, či eliminaci odtoku vody z mokřadu. Jejich zanášením a zarůstáním postupně dochází k likvidaci celého odvodňovacího systému a k následné obnově mokřadního stanoviště.

Z průběžných výsledků měření změn hladiny podzemní vody je na odvodněných plochách však již možné sledovat výrazné zvýšení hladiny podzemní vody po vydatných srážkách a její rychlý odtok z místa spadu. Naproti tomu v místech, kde je dopad odvodnění menší, hladina podzemní vody tak výrazně nekolísá a nejsou zde patrné ani rychlé odtoky vody z místa spadu srážek. Zadržení vody pomocí přehrážek vede ke vzniku drobných tůní a blízké okolí odvodňovacích kanálů je ve srovnání s původním stavem výrazně vlhčí a získává mokřadní charakter. V těchto tůních se již následující rok rozmnožují obojživelníci. Pokud se na ploše vyskytovala místa s mokřadní vegetací, tato vegetace se šíří do blízkého okolí.

Nastartovaná revitalizační opatření by měla pomoct zlepšit stav původně podmáčených či rašelinných smrčin, realizovaná opatření povedou ke stabilizaci a větší strukturovanosti přírodního prostředí a k zadržování vody v krajině spojeným se zlepšením místního mikroklimatu.

Rašeliniště na hřebenech Krkonoš ovlivňuje chladné klima

Nejvýznamnějším typem mokřadů v Krkonoších jsou bezesporu rašeliniště. Rašeliniště na hřebenech Krkonoš jsou součástí krkonošské arkto-alpínské tundry a výrazně je ovlivňuje chladné klima. Roční průměrné teploty se pohybují kolem 0 °C, roční úhrn srážek dosahuje zhruba 1 500 mm a souvislá sněhová pokrývka zde leží od začátku listopadu do konce dubna. Takové klimatické podmínky jsou srovnatelné s horskými oblastmi Norska a Švédska. To vysvětluje, proč se v těchto polohách Krkonoš vyskytuje tolik severských a vysokohorských druhů. Největšími poklady krkonošských rašelinišť jsou například drobný keříček ostružiník moruška, malinký ptáček slavík modráček tundrový, suchopýry pochvatý a úzkolistý, šídlo horské známé jako létající drahokam nebo vyslanec severské tundry, bylina všivec sudetský.

V Krkonoších jsou k vidění dva typy rašelinišť. Úpskému nebo Pančavskému rašeliništi se říká vrchoviště. Lesní rašeliniště najdete na Černé hoře. Kromě jezírek s vodou jsou v rašeliništi taky kopečky - bulty, tvořené hustě narostlými rašeliníky.

Charakteristickou rostlinou rašelinišť jsou rašeliníky. V Krkonoších jich roste kolem 20 druhů. Bez rašeliníků by nebylo rašeliniště, ale tahle rostlinka je zajímavá ještě z několika dalších důvodů. Zatímco většina rostlin během svého života doroste do nějaké velikosti a pak ukončí svůj růst, rašeliník pořád přirůstá. Rašeliniště ale nevyroste až do nebe. Rašeliník totiž ze spodu zase uhnívá a vytváří tak mazlavou rašelinu. Kromě živin z hornin, na nichž rašeliniště vzniklo, a ze vzduchu, které sem vítr nafouká, přijímají rašeliníky potravu právě ze svých rozkládajících se těl. Druhou zvláštností je schopnost rašeliníků zadržovat vodu. Dokážou pojmout až dvacetinásobek svého objemu. Právě proto je v rašeliništích pořád vlhko a trvalo by opravdu dlouho, než by rašeliniště vyschlo.

Největší ohrožení pro tyto cenné lokality představují sami návštěvníci Krkonoš, jestliže nerespektují pravidlo pohybu pouze po turistických cestách v klidových územích KRNAP.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Krakonošovy zahrádky podpoří projekty na ochranu biodiverzity
Rok 2023 je rokem 60. výročí založení Krkonošského národního parku
Navrhněte, kdo by měl získat Cenu ředitele Správy KRNAP
Pyrotechnika do národního parku nepatří
V roce 2022 pomáhaly v Krkonoších dvě tisícovky dobrovolníků
FOTO: Děti i dospělí vyráběli keramiku v dílně s Bosorkou
Stromům ve vrchlabském zámeckém parku se dostává odborné péče
Lávky a útulny získaly Krkonošskou cenu za architekturu
Správa KRNAP má nové slavnostní uniformy
Co si z louky vezmeš, to tam také vrať
21. říjen je Den jablek
Na Den stromů je v Krkonoších 18 milionů oslavenců
Sezona na krkonošských loukách pro letošek končí
Na vrcholcích Krkonoš se objevil první sníh letošní sezony
Úklid Krkonoš přinesl překvapení
Přehrážky – cesta, jak zadržet vodu v krajině
Skládky dřeva nejsou dětské prolézačky!
Krkonoše jsou po roce příprav blíž návratu motýlího krále
Energetikům v Krkonošském národním parku pomáhal vrtulník
Správa KRNAP spouští novou kampaň: Nešlap vedle, ublížíš nám hnedle!
Toužíte po kytici do vázy? Natrhejte si lupinu! Pomůžete tím přírodě
Přírodu na Sněžce ochrání sítě i letos
Tahové zkoušky prověří stav krkonošských velikánů
Nové Muttichovy němé značky jsou už v terénu
Horská pastva začíná!
Slavíme Evropský den chráněných území
Krkonoše jsou opět čistější, na skládce skončí 5 tun odpadu
Krkonošskému národnímu parku je 59 let
Federace Europarc ocenila české národní parky
Začíná další sezona na krkonošských loukách
Správa KRNAP přijímá žádosti o příspěvek na péči o travní porosty
Cenu ředitele Správy KRNAP za rok 2021 získalo osm oceněných
Probouzíme krkonošské louky
Řidiči pozor, začíná jarní migrace žab!
Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les… aneb světové oslavy
Mokřady nad Valteřicemi jsou pokoseny a dostaly novou šanci

Krátké zprávy z regionu Semilska

Přihlášky na střední školy: Klíčové jsou priority, ne rychlost

Období podávání přihlášek na střední školy se blíží. Od 1. do 20. února 2026 budou moci žáci 9. tříd podávat přihlášky ke studiu a pro mnoho rodin to znamená zvýšenou nejistotu a tlak na rozhodování. Kraj proto shrnuje základní informace k přijímacímu řízení a zároveň chce uklidnit rodiče i žáky, že není potřeba spěchat ani zbytečně taktizovat. Přihlášky není nutné podávat hned první den. Pořadí odeslání přihlášek nemá vliv na přijetí, rozhodující jsou správně zvolené priority škol. Každý uchazeč může podat až tři přihlášky na střední školy a dvě na střední školy s talentovou zkouškou. U každé z nich je pak nezbytné stanovit pořadí (tzv. prioritu) podle toho, kam chce skutečně nastoupit. Toto pořadí je po podání přihlášek neměnné a má přímý vliv na výsledek přijímacího řízení. Systém přijímacího řízení je nastaven tak, aby co nejvíce respektoval skutečné preference žáků. Doporučujeme tedy řadit školy podle opravdového zájmu, nikoli podle obav, zda má žák „dostatečnou šanci". Taktizování s pořadím přihlášek se může naopak obrátit proti původnímu záměru.

Místní poplatek z pobytu v Turnově 2026

Městský úřad Turnov, odbor finanční informuje o výši a splatnosti místního poplatku z pobytu pro rok 2026. Od roku 2025 platí Obecně závazná vyhláška č. 7/2023 o místním poplatku z pobytu. Ubytovatel vybírá za osobu a noc 30 Kč za úplatný pobyt trvající nejvýše 60 po sobě jdoucích dnů u jednoho poskytovatele pobytu bez ohledu na to, kde je poskytnut nebo jaký má účel. Tedy vedle hotelů, motelů a penzionů se jedná také o soukromé domy, byty, ateliéry, karavany, stany apod. Ubytovatelé vybraný poplatek odvádí pololetně v hotovosti nebo na účet města, a to vždy do 15 dnů po skončení příslušného pololetí.